Svůdný obsah v dokonalém tvaru,
chuť mívá povýšeně přímou,
potkám jí přes den i večer v baru,
když se oddám, mám problém s mírou.

Studená uvnitř, má zpocené tělo,
na krku šálu, svojí značku dole,
Ital se nadchne: benissimo, bello
a já jen dodám, dneska píše vole.

Barvy má ráda, sluší jí zelená,
otevřu jí kolikrát je libo,
jen pár věcí pro mě tolik znamená
co orosená láhev a v ní pivo.

Také jste to někdy zkusili,
vypít půllitr a načůrat ho zpět,
holit se jenom v neděli,
vřele vás vítá mužský svět.

Mužský svět mi není cizí,
přestože vymírá po meči,
víc kočičí je co dřív bylo ryzí,
mužský svět tolik neječí.

Především v létě muži trpí,
sukní a halenek plné ulice
jsou překrásné až do zblbnutí.
A doma denně stejné střevíce.

Na podzim to hlavní začíná,
úterý a středa známá znělka
hlásí výkop, k tomu chlazená desina,
která chutná až do pondělka.

V zimě přijde velká dřina
ochutnávání cukroví,
rohlíčky od ženy jsou prima,
ale ty babiččiny neumí.

Jaro je plné předsevzetí,
nejíst, sportovat a být lepší,
jedno na žízeň, pak druhé, třetí.
Každá z vás je rázem hezčí!

Být mužem znovu celý rok,
česat ten mužský svět z chmele,
tím zasadit se o pokrok,
když dřív než ženy zemřeme.