Když nejsi

face_close_up-wallpaper-1440x900
Uložit jako PDF

Na druhé straně planety
smutním, když ráno odcházíš,
sám opuštěný, stoletý,
přeju si, ať mi nescházíš.

Ať láva tvá hříšně pálí
a nikdy nevyhasneš,
když blízkost se občas vzdálí,
pak se mnou jí nalezneš.

Jsem tebe plná nádoba
oprýskaná životem,
večeře pro nás, pro oba,
zapíjená merlotem.

Jsem otisk tvojí horké tváře
v naprášeném sněhu,
koupím kus tvé svatozáře
a nechci na to slevu.

Jsem vyschlý korek našich vín,
sám, píseň bez refrénu,
a když mívám někdy splín,
přeju si svojí ženu.

Ať láva tvá hříšně pálí
a nikdy nevyhasneš,
ať vyhrajeme, co jsme hráli,
v představách nevybledneš.

Jsem svým způsobem hrdý muž,
však bez tebe vždycky půl,
tvář, co ztrácí svojí růž,
nad zlato jsi moje sůl.

Ať láva tvá hříšně pálí
a nikdy nevyhasneš,
splní se, co jsme si přáli,
ať pro mě tu vždycky seš.

Ať pro nás tu vždycky seš.