Královně šansonu

beautiful-rose-wallpaper-768x480
Uložit jako PDF

Mylordé si každý po svém
o životě rýmují,
drink s potměšilým hostem,
šantánem tóny putují.

Na lavici barové
se líbá Petr s Lucií
a citoví snobové
nedaj pokoj, ani na chvíli.

Příběhy silné, lásko má,
ve vaně plné fialek
šansoniérka zazpívá,
soucitu vlastních vzpomínek.

Živote můj, co mi dáš,
kdo ochutná moje čerešně,
čí old spice oknem vyvětráš,
zloděj čas, ten krade bezděčně.

Ale ať si, čas dal, čas vzal,
nic jiného vlastně neumí,
královně šansonu hold vzdal,
píseň je leskem její koruny.

Je mlýnské kolo v srdci mém,
v něm má nostalgie proudí,
co si lidé řeknou za rohem?
Ať mě klidně soudí.

To pro ně jsem levandulová,
sto rolí zvládnu hravě,
až jednou můj chleba okorá,
já vím, že žila som správně.