Prapory vlajou a jsou čtyři,
celá vesnice k nim míří,
začíná sobotní nirvána,
mnohým se protáhne do rána.
Konstanta v nejistém čase,
bacha, ten levej bek je prase,
v kabině dva loky francovky,
body přijdou zpřesněním koncovky.

Na žízeň a za čest v okrese
vpřed kulatý nesmysl sune se,
v přeboru ve kterém soutěží
po pátku nevyspalí soupeři.

Rozhodčí zásadně neběhá,
na pomezní filuty spoléhá,
ví přesný význam pojmu domácí,
objektivita trochu krvácí.
Ke klobáse z Davle hořčici,
osmdesát diváků sedících,
útrata za stovku, za dvacet fotbal,
tak ty jsi chlapče dneska dohrál.

Hary tě zbrousí, Gabo dojede,
Karlos ohlídá jako STB,
Alda tě zapíše do houslí,
obuj se raději do bruslí.
Pro kluky co kopou v okrese,
co mají svý civilní profese,
každý je plejer tím svým stylem,
taktika se mísí s pivem.

Sokol je náš tým, má rodina,
kdo skóruje je dnes hrdina
s resetem v půl druhý ráno,
přebor je věčný, je nedohráno.