Polámaný anděl touhy

kridla
Uložit jako PDF

Vidím tě jasně, i když tu nejsi,
slyším tvůj hlas a ptám se, kde jsi,
tvá vůně, kterou nic nepřebije,
mé srdce nějak víc teď bije.
Všechny siluety mají jeden tvar,
ztrácím se v roli, co jsem hrál,
bez tebe jsem smrtelník pouhý,
polámaný anděl touhy.

S tebou jsem vlna tsunami,
nezáleží, co tu bylo před námi,
lámu železo a tančím balet,
ze Sněžky chci sudy válet.
Voda za tebou do kopce teče,
noc bez tebe se neskutečně vleče,
den bez tebe je nekonečně dlouhý,
já v něm jsem polámaný anděl touhy.

Jak pára z horké koupele,
jak po sobotě neděle,
vzdušný i pevný je můj cit,
jev, který nelze vysvětlit.
Analýzu tu nechám vědě,
proč jsi můj koláč po obědě,
proč bez tebe jsem smrtelník pouhý.
Proč lámeš srdce anděla touhy?

(pocta mojí nejmilejší písničce)