Ve světle lampy přes zimní ulici
vídávám často vaší siluetu,
stokrát jsem chtěl, však nedokázal říci,
jen pro sebe koktám banální větu.
Půjdete se mnou na večeři?

Má odvaha k činu kolísá
jako tlak staříka odnaproti,
směl bych vás doprovodit na místa,
kde snoubí se ryzlink s vaší chutí.
Půjdete se mnou na večeři?

Jak často jíte a co vám chutná,
jakou barvu máte nejvíc ráda,
proč mi připadáte tolik smutná?
Ptám se a třese se mi brada.
Půjdete se mnou na večeři?