Obrázky na zdi a sníh,
mráz studí v závějích,
uvnitř je plné teplo,
co když se něco spletlo,
za tmou chci spatřit světlo.
Obrázky z vysněných míst,
obejít trh, pak něco sníst,
vzpomínky vzdálené tmou
čas umocní na druhou,
říkám si, dobře že jsou.
Dobře, že svetr hřeje,
vím kudy z beznaděje,
co chtěl jsem znát už asi vím,
radosti opak je splín,
vrzání patří ke dveřím.
Postoje rozumné mám
a srdce maturanta,
mění se svět ne já sám,
ježíšek nebo santa,
baví mě podléhat hrám,
i když mi nejde karta.
Co když se spletl sám čas,
když začal sám sebe krást,
dál týden má sedm dní,
s ránem se rozední,
ne z moci úřední.
Dobře, že máme sebe
a sníh dál padá z nebe,
otázky hodné Sokrata,
nechuť žít čísi dogmata,
platím, když má je útrata.
Postoje rozumné mám
a srdce maturanta,
mění se svět ne já sám,
ježíšek nebo santa
hloubky i vrcholy znám
života premianta.