Čtyři jsou na věnci, postupně hoří,
nedělním večerem provází nás,
tajemní spiklenci se duším dvoří,
z dálek přichází adventní čas.

Čas dobra v nás a svařeného vína,
malovaných dopisů Ježíškovi,
doba, kdy jsme tak rádi mezi svýma,
kdy sliny se sbíhají na cukroví.

Advent nám podává chladivé rámě,
zašustí, zakřupe pod nohama,
zvony v kostelích znějí tak známě,
nejsem tu sám, nejsi tu sama.

Jsme bytostmi, svítí v nás láska,
každému napeče podobenství vlastní,
proletí všechna časová pásma,
tak rozsviť se radosti, smutku se zhasni.

Na věnci z chvojí čtyři jsou svíce,
čtyři jsou prosté adventní neděle,
buďme v nich lepší, žijme teď více,
pro teplo v nás, pro Stvořitele.