V chemii kolem nás,
možná že z Boží vůle,
nepolapitelný čas
probudil, co spalo dole.
Ze středu touhy explozí,
magma se do srdce nutí,
přátelství občas ohrozí,
náhlé milostné vzplanutí.

Z podstaty plíživě žije,
živí ho změna a chtíč,
svědomí ruce si myje,
to ryzí však odchází pryč.
Možná je změna žádoucí,
větší pochopení a zájem
zní sladce ve dne, víc za nocí,
nebezpečně právě teď hrajem.

Přátelství ženy a muže,
zadaných, bez myšlenek okolo?
Proč má vždy svoje protože
a míru, tu udává alkohol.
Přijde to jakoby náhodou
když se okolnosti spikly,
dolitá sklenka, rozum jde stranou,
příjemný pocit, všechno se zrychlí.

Ten příběh nemá happyend,
poražení jsou všichni,
láska i přátelství, the end.
Do srdcí co bolí píchni.
Hráčům co umí naslouchat
jiným ženám víc než holce svojí,
dejme šestým tahem mat,
ta pravá láska za to stojí!

Ze středu touhy explozí,
magma se do srdce nutí,
přátelství vždycky ohrozí,
náhlé milostné vzplanutí.