Město se rychle vylidní,
v kraťasech do práce kráčí,
u moře strávených čtrnáct dní,
sluncem duši i tělo léčí.
Do tónů dřeva z ebenu
se vybarvuje každá bytost,
chuť podlehnout vjemu novému,
a v riskování prožít sytost.
Dozorci dívčí nevinnosti
mívají prodloužené směny,
karmické odkazy závislostí
se v pochopení příčin mění.
Sukně jsou kratší než bude soudný den,
svatá Anna někdy prochladí rána,
za letní bouře pozor za volantem,
prázdniny tepou doma i za horama.
Vnímavý rak putuje pozpátku,
poradí druhým, co ještě napravit,
intuici podsune otázku:
Kde se teď potřebuji uzdravit?
