Na lukách vítr odvanul pel,
včelky nám dokončují  sklizeň,
letních lásek zní poslední píseň,
v refrénech pravdy je skrytá tíseň,
rostlinou září je žatecký chmel.

Babího léta teplé přemýšlení,
klidem prostoupená dovolená,
samota vábí, života po kolena,
rekapitulace je povolena,
citová analýza nebo snění.

Den dokončil své vyrovnání,
svatý Václav přijíždí podzimem,
první pětku školákům prominem,
vše, co se stalo, jednou pomine,
sobě být pravdou, už žádné lhaní.

Dobře bylo a zase bude líp,
sdělí mi poustevník světácky,
přesto mi rozum klade otázky,
kde poučím se z vlastních chyb?