Máme své osudy na planetě,
své výhry i zklamání,
lásku, kterou rádi dáme dětem,
teplé oblečení a objetí,
zákazy co je ochrání,
sami sebe vkládáme do dětí.

Máme tu čest býti rodičové,
příroda to tak chtěla,
s nimi je všechno tolik nové,
strach, selhání, lítost i dojetí,
jsou květy uvnitř těla,
sami sebe vkládáme do dětí.

Rosteme s nimi v lepší já,
pak náhle nejsou malé,
příběh, co v srdcích se uchová
je dětství, vlaštovka co odletí,
možná nevědomky, ale
sami sebe vkládáme do dětí.

Však mají právo svět vidět po svém,
být navždy milovány,
jako nám i jejich duše roste
a prochází se tímhle stoletím,
máme své sny, ony plány,
sami sebe vkládáme do dětí.

Naše děti snad jednou pochopí,
proč svoje sny vkládáme do dětí.