Taky máš rád vůni papíru,
kterou už tvé děti neznají,
divíš se, proč si moc nehrají,
torza svých snů křičíš potají,
života zbytek je oblek na míru?

Taky máš rád vůni papíru,
nostalgii co nevybledne,
křik noci, střízlivění ve dne,
vypalovačku co ti sedne,
snažíš se porozumět vesmíru?

Taky máš rád vůni papíru,
štěstí nám nosí maličkosti,
je to dané, i když občas k zlosti,
ta vůně je cestou do věčnosti.
A s ní jsme často oba na štíru.