S odstupem věků vidím vás dnes
skrz letní šaty, co mnohé napoví,
houpavý vjem, který čas neodnes,
vášeň, o které se přes den nemluví.
Doutná můj oheň zapovězení,
v myšlenkách horkých náhle se zjevuje,
milostná gesta a potěšení,
tečka, která svou větu nepotřebuje.
Schodů pár vyjít do vaší garsonky,
ve ztichlém městě, v setmělém domě,
pohledy chtivé jak náruč baronky,
mísa plná fíků, teď právě pro mě.
Jste navždy vášeň, mísa plná fíků,
smyslná silueta k zbláznění,
dáma co jezdila v žigulíku
a ten zloděj čas na tom nic nezmění.
