Přestože nemá tak napadne sníh,
kočičky vykvetou, zaznívá smích,
na Josefa z pěkné tradice
kdekdo protáhne pobyt v putyce.
Naši přátelé stojí ve dveřích.
Na které právě jaro klepe,
kdo nebaví se, ten se plete,
každý týden je další akce,
tančit a zpívat, jak se zachce.
Najednou v nás život kvete.
Tradice říká maso teď zapři,
všichni přátelé jsou jako bratři,
však co tomu řekne okolí
a kdo jsme, ať už jsme čímkoli?
Kdo je přítel a kam patřím?
