Dřív vzpomínky než mraky nasněží
ve městě na sochu z mramoru,
v den, kdy táta dlouho večeří,
netrpělivost dětí nahoru
volá toho, kdo zná všechna přání,
je štědrý den, ty narodil ses z panny.

Dřív vzpomínky než mraky nasněží
na střechy po bílé toužící léta,
třeboňští kapři lítě soupeří,
kdo navrátí se, po kom bude veta,
co ještě koupit, všechno je k mání,
je štědrý den a to se plní přání.

Dřív vzpomínky než mraky nasněží
na ty, co z tradice se postí,
příští rok šupina se zpeněží,
slavnostní příbor zápasí s kostí,
spojení s Bohem dnes nic nebrání,
je štědrý den a my tu nejsme sami.

Dřív vzpomínky než mraky nasněží
do hrsti purpury, co sladce voní,
po setmění jsou prázdná nádraží,
všichni jsou tam, kde pod stromkem se zvoní,
na nebi hvězda je naše poznání,
je štědrý den, já chci tu být s vámi.